Argova 1. flyballová sezona

Od dubna do října roku 2012 se Argoušek účatnil fylballové sezony v družstvu CrazyBalls I. Díky našim skvělým výsledkům v průběhu sezony jsme se nakonec umístili na krásném 2. místě ve 2. divizi v českém flyballovém poháru Purina Proplan Cup 2012.

Počátek sezony jsme zahájili ve složení Alf - Linetka - Argo - Konie - Donáš - Gerry. Hned na prvním turnaji sezony, trmický Eager´s cup, se nám podařilo vyhrát 5. divizi. Dokonce jsme překročili limitní čas této divizie. Oficiálně nejlepší čas tohoto turnaje pro družstvo CrazyBalls I byl 20,21s. Ovšem nutno podotknout, že jsem na tento turnaj jela se smíšenými pocity. Týden před tímto turnajem se většina z nás zúčatnila neoficiálního turnaje v Trmicích - O Kosatčí ploutev. Argo zde soutěžil ve dvojicí s Konie, ale jeho výkon tak úplně neodpovídal mým předstvám. Lépe řečeno - propadla jsem totální depresi z představy, kolik pejsků z vedlejší dráhy nám během sezony padne za oběť. Na tomto neoficiálním turnaji ještě existovala taková skvělá vychytávka, kterou byla bezepčnostní síťka mezi oběma drahami. Ovšem ta na oficiálních turnajích není. Na turnaj Eager´s cup jsem dorazila již v pátek společně se Zuzkou Pecháčkovou, abychom zabraly nějaká vhodná místa ke stanování. Asi 3 hodiny jsme stavěly stany pro ostaní členy týmu. To nás mělo dostatečně unavit, ale pravdou bylo, že jsem se stejně nevyspala. Fakt jako ta představa polomrtvých cizích psů v Argových zubech mě děsila. Nakonec to byla překvapivě představa úplně zbytečná, neboť jediný, kdo se na totmo turnaji stal obětí Argovy "agresivity" jsem byla já, respektive palec mé levé ruky. Ale nevadí - palec mám přece i na pravé ruce, tak k čemu dva, že? Jen to moře krve mi trochu kazilo náladu a pak ta bolest cestou domů.

Na druhý turnaj sezony jsem se s Argem vydala pěšky. Přijde vám to směšné? Druhý turnaj sezony pořádalo lukášovské družstvo DogDragons a na závodiště jsme to měli pěšky jen 25 minut. Ale budu upřímná - nechali jsme se s Argem přivézt autíčkem, neboť nevím, jak bych všechny ty věci táhla lesem přes prosečksou chatu. Ale domů jsme se šli mezi prvním a druhým závodním dnem vyspinkat skutečně pěšky. Jelikož se nám rozhárala Konie, tak družstvo CrazyBalls tentorát vyrazilo jen v počtu pěti psů. Konie nám ale jistě z domova držela palečky (nebo tlapičky?). Po sobotním Round Robinu jsme byli první, v neděli jsme ovšem klesli na třetí místo. Ovšem i tak to bylo moc hezké umístění a navíc jsme si vylepšili čas na 19,52s.

V červnu jsme vyrazili na jednodenní turnaj Turnaj sladkých nadějí do Mělníka. Na tento turnaj jsme yvrazili v pozměněné sestavě. Za Linetku nám byla vyměněna Sára, díky níž jsme mohli běhat na nízkých překážkách. A navíc, ač malý pejsek, tak je Sára celkem rychlá a bezchybná. Takže to pro nás byl opravdu cenná posila. Po dopolední části turnaje to sice nevypadalo úplně nejrůžověji, jelikož jsme s časem 20,69s skončili na posledním osmém místě. Ale řekněme si upřímně, že to bylo jen matení nepřítele (pardon, vlastně soupeřů). V odpolední části se nám již vedlo lépe a nakonec jsme vybovali krásní druhé místo ve třetí divizi. A ten dort byl prostě luxusní a vůbec nechápu, proč jsme dostali jen jeden na celé družstvo a nedostali jsme každý svůj vlastní celý dort. Myslím, že s touto mou myšlenkou se ztotožňuje i Argo. Ale snad se pořadatelé turnajů zamyslí (nejen pořadatelé Turnaje sladkých nadějí) a do budoucna připraví i nějaké sladkosti pro psy - jako velmi vhodná cena pro úplně normálního merle psa se mi jeví např. bábovka nebo trdelník. 

A přiblížil se první prázdninový víkend, tak jsme vesele vyrazili do Krupky na turnaj Happy míček. Provázelo nás krásné letní počasí s teplotami asi okolo bodu varu (no možná o nějaký ten stupínek nižší, ať nepřeháním). V noci pak přišla letní bouřka, deštík a větřík (něco okolo rychlosti uragánu). Ale jelikož jsem se ráno probudila a měla nad hlavou stále stan, tak to asi zase tak hrozné nebylo. Ani mě ten větřík nevzbudil. Nicméně pojďme k průběhu turnaje. No co si budeme povídat, pro družstvo CrazyBalls I to zase jako tak happy nebylo. Jelikož se malá Sára rozhodla, že začne hárat (nechápu, co na tom hárání furt ty feny mají), tak jsme bojovali v pětičlenné sestavě, kde nám nižší překážky (30cm) zajistila alespoň Konie. V sobotním Speed Trialu jsme skončili na posledním šestém místě s časem 20,26s. Ovšem tentokrát to nebylo matení nepřítele, tentorkát jsme to fakt projeli i v neděli. No ale co - šesté místo jsme ve sbírce ještě neměli. A tady stejně nedávali dorty ani těm, co byli na stupních vítězů, takže to Argoušek ani moc neobrečel.

11.-12.8. jsem se účastnili Mistrovství BCCCZ ve flyballu v Litoměřicích. Naše družstvo tu mělo poslední šanci kvalifikovat se na MČR ve flyballu. Nejprve jsme se radovali z toho, že jsme zase zpět ve 4. divizi. Zde jsme již měli více šancí bojovat o stupně vítězů. Sobota se nám povedla nad očekávání dobře a do nedělního klání jsme postoupili s časem 20,20s z prvního místa. V neděli jsme se probojovali do finále - s Hop Trop Panthers jsme si střihli i opakované finále (my to totiž ani nijak jinak neumíme) a svedli jsme s nimi krásný souboj. Pokud by ovšem CrazyBalls I chtěli zvítězit, museli by před posledním během Ouředníkovou někam zamknout někam do kadibudky a zahodit klíče nejlépe do Bajkalu. Jako byl to hrozný pocit, když jsem Argouška pustila a ta Konie byla ještě tak hrooozně daleko. Chv9li jsem doufala, že mě třeba něco zachrání, ale pak se ozval ten nejodpornější zvuk na světě: "Viu viu viu viu" Jako co více k tomuto turnaji dodávat. Snad jen to, že ani druhé místo nám nestačilo k tomu, abychom se kvalifikovali na MČR do Maldé Boleslavi.

MČR se první zářijovou neděli zúčastnilo tedy jen Družstvo CrazyBalls, které se umístilo na krásném 8. místě.

V polovině října jsme vyjeli na poslední turnaj sezony do Českých Budějovic. Dle předpovědi počasí jsem očekávala krutou zimu a dle toho jsem si přibalila veškeré termoprádlo, které jsem doma našla. Hodilo se, jen jsem si nemusela navlíkat všechno najednou. V sobotu se mi chvílemi chtělo vedrem omdlít. V neděli jsem tedy pár vrstev ubrala. Naše družstvo opět bojovalo ve 4. divizi. Po sobotě jsme skončili na pátém místě, ale v neděli jsme zabojovali (v prvním rozběhu proti týmu DogDragons 2 bojovali ti psi, jejichž páníčci již byli po snídani, jelikož jsme nastupovali hned v prvním rozběhu a ne všichni byli na tuto skutečnost připraveni) a posunuli se alespoň o jednu příčku výše, což si myslím, že bylo super zakončení sezony. Navíc jsme si ten den zaběhli rekord družstva 19,47. Což je paráda.

Celkové snažení za celou sezonu nám vyneslo již na začátku zmiňované 2. místo v 2. divizi českého flyballového poháru Purina Proplan Cup 2012. V neděli 25.11. jsem v Praze na Členské schůzi převzali překrásný pohár za toto umístění. 

Byla to naprosto skvělá, premiérová sezona, ačkoliv občas nevyšlo všechno tak, jak jsme si možná představovali. Velké dík patří nejen našim spoluhráčům (Linetce, Alfovi, Donášovi, Gerrymu, Konie a Sáře) a našemu sběrači míčků Vojtovi, ale samozřejmě všem členům družstva CrazyBalls (Věrce, Marcele, Janě, Štěpánce a Verče) a lidičkám, kteří se i jinak podíleli na úspěších našeho družstva, jako jsou např. Honza, Darek, Verčiny rodiče. Nesmím zapomenout ani na poděkování Pavlu Hanzálkovi za krásné fotky našich chlupáčů z turnajů. Děkujeme také Standovi a Martině za podporu.

Nyní nezbývá, než se těšit na další sezonu a taky něco potrénovat. Ale předtím si dáme chvíli pauzu. Tu si ti naši čtyřnozí chlupáči po tak skvělé a náročné sezoně určitě zaslouží. Nemyslíte?